Specializační studium školního poradenství

Studium pro výchovné poradce

Vzdělávací program profesionální přípravy učitelů-výchovných poradců garantujeme a realizujeme od školního roku 1992/93. Vzdělávací program průběžně aktualizujeme. Nová legislativa i přijatá vyhláška a poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních se promítá do koncepce pojetí odborných kompetencí učitelů-výchovných poradců.

V současné době se snažíme odborně přispět k vytvoření rámcových modelů profesionální přípravy učitelů-výchovných poradců a učitelů-školních metodiků prevence.

Reagujeme tak na zdůrazňované potřeby odborného růstu školských poradenských pracovníků i na posílení poradenských služeb ve škole ve smyslu primární prevence výukových i výchovných problémů.

Charakteristika vzdělávacího programu

Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (či předpokládají, že budou vykonávat) funkci výchovného poradce na ZŠ, SŠ. Vzdělávací program je zaměřen na získání odborných znalostí a dovedností v pedagogicko-poradenském směru.
Obecnější cíle:
 Prohloubit vhled do poradenských problémů a jejich příčin studiem poradenské a školní psychologie.
 Rozvíjet poradenské dovednosti a metody v oblasti diagnostiky a intervence jak při poradenských a preventivních, tak i konzultačních aktivitách učitelů – výchovných poradců.
 Poskytnout orientaci v legislativě související s výkonem činností VP.
 Orientovat učitele-výchovné poradce na odbornou kooperaci se školskými a zdravotními institucemi, úřady práce, OSPOD. Seznámit frekventanty se sítí poradenských a preventivních služeb v regionu, zejména s PPP, SPC a SVP s nimiž tvoří školský poradenský systém.
 Vyhledat ve spolupráci s třídními učiteli žáky s výukovými a výchovnými problémy.
 Spolupracovat s rodiči těchto žáků, navrhnout zákonným zástupcům vyšetření v PPP.

Časový plán

Studium je realizováno formou kombinovaného studia ve čtyřech semestrech.

Časová dotace: celkem 250 hodin: 200 hodin přímé odborné konzultační činnosti, 50 hod. nepřímá výuka – samostatné studijní a poradenské aktivity frekventantů.

Formy výuky: přednášky, cvičení, skupinové formy práce, výcvik v sociálních dovednostech, individuální konzultace. Výuka probíhá 1x za měsíc a ve dvou studijních blocích.

Do časového plánu je potřebné zahrnout též individuální stáže frekventantů v PPP, SPC, ÚP a specializovaných třídách ZŠ, dále pak samostatné poradenské aktivity s následnou analýzou v seminářích – nepřímá výuka.

Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce s akcentem na poradenskou intervenci. Absolvent získává osvědčení o absolvování kvalifikačního specializačního studia pro učitele výchovné poradce jako přílohu k vysokoškolskému diplomu.

Studium k výkonu specializovaných činností – prevence sociálně patologických jevů (metodik prevence)

První rok studia ŠMP

– obsahově shodný jak pro učitele – výchovné poradce, kteří se primárně zaměřují na vzdělávací potřeby žáků a na kariérové poradenství, tak pro učitele ŠMP.

Základní témata z poradenství, poradenské psychologie, školní psychologie jsou potřebným odborným předpokladem ke studiu specializovaných témat pro ŠMP.

Druhý rok studia ŠMP

Učební kurikulum vychází z předpokládaných standardních činností školního metodika prevence. ŠMP budou garantovat metodické a organizační činnosti v oblasti prevence sociálního a morálního rozvoje žáků a studentů. (Poznámka: V současné terminologii se užívá termínu prevence sociálně nežádoucích jevů, dále SNJ.) Metodicky budou participovat na minimálním programu prevence na škole, spolupracovat s místním regionálním metodikem prevence i s odbornými pracovišti jako SVP, krizová centra a další.

Konkretizace témat – studijních plánů pro specializaci ŠMP v 2. ročníku studia

· Repetitorium vývojové psychologie a variability vývoje se zaměřením na vývoj emoční, sociální a morální.

· Sociální vlivy ve formování osobnosti.

· Děti se sociokulturním handicapem.

· Práce se školní třídou jako skupinou podle sociálně psychologických a poradenských principů.

· Pedagogicko – psychologické vedení školní třídy.

· Monitoring ve třídě.

· Skupinové poradenství.

· Gender v práci školních metodiků prevence. Genderové zatížení pedagogické reality.

· Problémové rodiny a možnosti intervence školního metodika prevence.

· Psychosociální výcvik – pro specializaci ŠMP.

· Primární prevence – základy.

· Vývojová specifika mající vliv na vznik rizikového chování.

· Agresivita dětí ve škole.

· Závislosti – etiologie, symptomy, intervence.

· Autodiagnostika učitele.